Na návšteve: Pomalé Vianoce podľa Zuzky

Keď som náhodou objavila Zuzkin profil na instagrame pod menom Cuhanka, hneď ma z neho očarila atmosféra útulného kreatívneho domova, kde sa denne chodí na prechádzky do lesa a ozdoby sa vyrábajú ručne a s láskou. Po rozhovore so Zuzkou sa mi tento dojem ale ešte viac utrvrdil a odchádzala som s túžbou utíšiť všetky moje neposedné to-do listy a vysoké očakávania a len tak si zapáliť sviečku, pustiť koledu a rukami vytvoriť niečo milé a radostné, ako napríklad tie obľúbené perníčky. Zuzke za túto pripomienku veľmi ďakujem a Vám prajem, aby ste sa pri čítaní a pozeraní fotiek mohli trošku nabažiť tej atmosféry a mohli si ju priniesť aj k sebe domov.

Akým časom sú pre teba osobne Vianoce a obdobie s nimi spojené? Ako by si opísala vianočnú atmosféru u vás doma?

Časem nadějným. Do nejtemnějších dní a nocí přinesou hřejivé teplo. Dny jsou krátké a venku bývá nevlídno, tak trávíme mnohem více času doma.

Advent je pro mě tedy zastavením a zklidněním, alespoň ráno a večer, rozjímání s rodinou, pečení cukroví s přáteli, zpívání koled, roráty a vyrábění dárečků po nocích se svařeným vínem po ruce. Ráno zapalujeme svíce na adventním věnci, děti si otevírají pytlíček z adventního kalendáře a společně se zastavíme nad knížkou, kterou tam najdou. Navečer pak posloucháme příběh o Marii a oslíkovi, posouváme její dřevěnou figurkou po spirále a povídáme si o tom, co dobrého se nám ten den stalo a co dobrého jsme vykonali my pro druhé. Pak za to vše společně vzdáváme díky Bohu.

A Vánoce jsou pro mě obdobím radosti a naplněním adventního očekávání. Jsou voňavé, slavnostní a strávené s milovanými. Protože jsme věřící rodina, tak je pro nás velmi důležitý duchovní rozměr a poselství Vánoc.

Z tvojho profilu veľmi cítiť lásku k handmade vecičkám a tvoreniu. Ako sa táto tvoja estetika odzrkadlí, keď príde na vianočné obdobie?

Řekla bych, že děláme takové běžné věci, které patří k Vánocům v mnoha rodinách. Každý rok vyrábíme nějakou novou ozdobu na stromeček, vytváříme si doma girlandy z chvojí, umotáme včelí svíčky, poskládáme papírové hvězdy, vytvoříme nějaký adventní průsvit, malujeme perníčky a vyrábíme jedlé dárky pro rodinu a kamarády. Letos jsem se dala do vyrábění dárku pro děti pod stromeček – dokončuji plstěnou pizzu a doktorský set.

Máš nejaké obľúbené materiály, farby alebo estetiku, ku ktorým máš sklon pri tvorení alebo zdobení vášho domova?

Dřevo a vlnu. Obecně se dá říct, že ráda pracuji s přírodními materiály. Mají rozmanité textury a vůně a práce s nimi působí příjemně na všechny smysly. Oblíbila jsem si všechny odstíny bílé, hnědé a šedé a pak barvy, které dominují jednotlivým ročním obdobím. U nás se totiž veškerá výzdoba řídí přirozeným koloběhem roku, abychom dokázali přírodu a její rytmus lépe vnímat.

Co se dětí týče, tak mi je hodně blízká waldorfská estetika pro její symetrii, teplé barvy (waldorf má speciální barevnou škálu s kterou pracuje) a přírodní materiály. Hračky dětem nejčastěji vyrábím z dřevěných polotovarů a vlny.

Aké vianočné detaily u vás doma tento rok určite nebudú chýbať?

Perníčky. To je naše tradice, kterou si přináším z mého dětství. Užíváme si pečení i malování. Zveme k tomu i naše přátele. Zdobíme jimi stromeček a dárky. A potom naše každovečerní zastavení u adventní spirály. Stromeček zdobíme až na Štědrý den ráno, pak se koukáme společně na pohádku, jdeme na procházku ozdobit jedlými ozdobami stromek pro zvířátka, pak chodíme na dětskou Půlnoční mši a večer je u nás plný napětí a očekávání, zda se nám vyplní naše přání.

Máš nejaké obľúbené kúsky vianočnej dekorácie? 

Mám ráda naše slaměné ozdoby a betlém z kukuřičného šustí. Líbí se mi jejich jednoduchost a připomínají mi domov, protože je mají na stromku i rodiče a prarodiče. A k oblíbeným patří také bílé háčkované ozdoby od manželovy babičky.

Ako si môžeme zútulniť domov a priniesť doň vianočnú náladu aj bez toho, aby sme minuli balík na kúpených vianočných ozdobách?

Dekorace u nás bývají jen z chvojí, sušených pomerančů, papíru a perníčků, což není nijak finančně náročné. 🙂 Od maminky jsem po svatbě dostala keramický adventní věnec, co kterého dám každý rok jen pár zelených větviček. Ozdoby na stromeček máme také pořád stejné a když je čas ,tak vyrobíme nějaké nové (povětšinou z přírodnin). Dárky balíme již několikátým rokem do recyklovaného papíru. Až nám dojde role, tak se chystám používat zbytky látek. Obecně si myslím, že atmosféru navozují právě ty (staré) důvěrně známé kousky, které se vytahují každý rok ve stejnou dobu a se kterými se nám pojí mnoho vzpomínek. Nemusíme mít přeci každý rok něco nového, blyštivějšího, módnějšího… A mít na mysli, že Vánoce nakonec nedělají věci, i když dokáží tu atmosféru krásně navodit. Vždyť sám Ježíšek se narodil jako chudé neviňátko v chlévě a jako první se to dozvěděli chudí pastýři.

Kde čerpáš inšpiráciu pri zariaďovaní, zútulňovaní a tvorení, čo sa domova týka?

První odpověď, která mě napadne, je příroda. Skutečně nejlépe se mi pracuje s vylisovanými květy a listy, dřevem, vlnou… Často nás se synkem něco napadne, když jsme venku na procházce. Přijde mi, že dřevo, proutí, bílá barva a teplé barvy spolu ladí vždycky, takže tím se při zařizování řídím. Tvůrčí podněty nacházím také na jarmarcích a bleších trzích. Různé tvořící postupy a práci s vlnou jsem se naučila ve waldorfském mateřském centru, kde se potkávám s mnoha inspirativními maminkami.

Rovnako z tvojich fotiek cítiť taký pokoj pomalého života a radosti z prítomnej chvíle. Aké sú nejaké rituály alebo inšpirácie, ktoré ti aj v dnešnom rušnom svete pomáhajú hľadať skôr ten „slow living“ životný štýl ?

Nevím, zda se vůbec dá spojit výraz „slow living“ a mateřská dovolená. 🙂 Mám velmi živé a zvídavé děti, které neposedí. Tedy, starší synek už ano. Ten už se k tvoření a vyrábění rád přidá. Viděla jsem, že někdo spojoval vaření domácích marmelád s tímto životním stylem. Ale vemte si, kolik je to práce – nasbírat ovoce, umýt, odšťopkovat a vypeckovat, sterilovat nádoby, uvařit marmeládu a zavařit. A teď když s tím pomáhají děti, tak ještě připočíst několikero převlékání, umývání rukou a pus, uklízení jiných částí kuchyně, kde v mezičase zkoumaly a přerovnávaly věci a pár nadechnutí se ve vedlejším pokoji, aby měl člověk zase trochu víc trpělivosti.

I tak mě to moc baví, máme z toho výsledku pak velikou radost. Jen nevím, co je na tom „slow“, protože to je jeden velký fičák. 🙂 Ale abych odpověděla na otázku, čím ten náš život zklidňuji. Snažím se přijmout skutečnost, že nemusíme všechno vidět, všechno zažít a všechno vědět. Dnešní doba nabízí tolik možností, až tím člověk může být svým způsobem terorizován a nejjednodušší je obrátit tu pozornost k tomu obyčejnému a jednoduchému. Takže pro mě to asi znamená najít si čas na rodinu a blízké, vařit dokola osvědčené recepty, slavit tradice uvyklým způsobem, mít svůj zaběhnutý rytmus a nehledat pořád něco víc vzrušujícího a „lepšího“. Být všímavý k lidem a k přírodě a žít v souladu s ročními obdobími, nespěchat z jednoho do druhého. Najít si každý den chvíli na zastavení a rozjímání nad prožitým dnem – to se nám daří s dětmi v rámci našeho večerního rytmu, ale je určitě přínosné, když si člověk takovou chvíli najde i sám pro sebe.

Práve Vianoce sa paradoxne pre mnohé rodiny stanú nervóznym časom plným nestíhania. Ako si môžeme nastaviť perspektívu tak, aby sme sa tomuto stresu vyhli?

Myslím, že to vzniká tím, že máme příliš velká očekávání a snažíme se stihnout všechny tradice a zvyky, které máme s Vánoci spojené. Odpověď souvisí v mnohém také s předchozí otázkou. Nesnažit se vymýšlet lepší (diy) dekorace a kalendáře, ale použít ty z minulých Vánoc. Pokud mě to netěší, tak nepéct (mnoho druhů) cukroví. Nevymýšlet pro každého kamaráda a členy širší rodiny originální hmotný dárek, ale darovat společný čas, ten je přeci jen nejcennější. Navařit a napéct to, co vydrží, už 23. prosince, abychom Štědrý den nestrávili u plotny, ale s rodinou. Tím vším se snažím řídit já a musím uznat, že skutečně ty Vánoce jsou rok od roku pokojnější a méně uspěchané.

Vianoce sú často čarovné hlavné pre deti. Máš nejaké obľúbené aktivity alebo tradície, ako deti a celú rodinu zapojiť do prípravy na Vianoce a užívania si celej atmosféry?

Rádi společně pečeme cukroví a vánočku. Potom také vyrábíme vánoční přání a PFky, které posíláme poštou. A samozřejmě zpíváme a nacvičujeme koledy.

S atmosférou si často spájam práve jedlo. Taká horúca čokoláda v chladný adventný večer a k nej ten správny príbeh či chuť mandarínok, ktoré mi mamina nabalila na desiatu do školy 🙂 Sú nejaké chute alebo konkrétne recepty, ktoré máš s týmto obdobím nostalgicky spojené?

Jak už jsem zmiňovala, jsou to určitě perníčky. Pak taky linecké a vanilkové rohlíčky. Obecně jsou to vůně skořice, badyánu, hřebíčku a vanilky. Poctivá vánočka, kterou pečeme jen přes vánoční čas, má pro nás taky chuť Vánoc. Svařené víno nebo mošt. Rybí finská polévka, kterou jíme při štědrovečerní večeři.

Je niečo, čo by si tento rok chcela skúsiť po prvý krát?

Chtěla jsem zkusit vyrábět papírové svícínky ve tvaru hvězdy. A už jsem se je stihla od kamarádky naučit. Nejdříve se akvarelem pomaluje papír, pak se naolejuje a složí. Na internetu se dá nalézt návod pod heslem sternenlicht anleitung.

A nakoniec, na čo sa najviac tento rok na Vianoce tešíš?

To je velmi těžká otázka. Je toho tolik, že je těžké vybrat jednu konkrétní věc. Těším se na všechna setkání, která budou možná, pečení s dětmi a jejich rozsvícené oči, až budou rozbalovat dárky, které najdou pod stromečkem. A taky na ten moment, kdy děti na Štědrý den usnou, my si s mužem dáme vaječný likér a necháme v nás doznít ty emoce z celého toho slavnostního dne. Děkuji, Lucia, že jsi mi nabídla tento rozhovor. Bylo milé zamyslet se nad otázkami a vážím si toho, že jsi mě pozvala do Tvé návštěvní rubriky na blogu. ♡

Napíš čo si myslíš

Scroll to top